Velikonoce nám klepou na dveře. Víte, jaké tradice se dodržují v Chorvatsku?

čtvrtek 24. březen 2016 09:19 / napsal Klaudie Kocurová

Chorvatsko je katolicky založenou zemí a Velikonoce patří k nejdůležitějším náboženským svátkům v roce. Podobně jako u nás jsou v Chorvatsku spojeny Velikonoce s půstem, návštěvou kostelů, mnohaletými tradicemi a nakonec i dobrým jídlem.
I v Chorvatsku jsou symbolem Velikonoc kraslice, které barví především přírodními materiály (červenou řepou do červena, cibulí do hněda a kapustou do modra). Tradiční kraslice se v Chorvatsku nazývá „pisanica“. Nejhezčí pisanica je určena pro lásku a dává se s větou „toto vajíčko pro polibek dávám“. Méně hezká vajíčka se využijí při hře „tuckanje“, která spočívá v tom, že se ťuká vajíčko o vajíčko, dokud jedno z nich nepraskne. Prasklé vajíčko ze hry vypadává, to celé může ve hře pokračovat dál. Chorvaté také pletou pomlázky, nikoli však z vrbového proutí, ale z větví olivovníku. 

Květná neděle – Cvjetnica
Týden před Velikonocemi je Cvjetnica = Květná neděle. Do kostela se nosí olivová nebo palmová větvička na svěcení. Olivová představuje čistotu a dlouhověkost, palmová kvůli tomu, že na Cvjetnicu přijel Ježíš na oslíkovi do Jeruzaléma a lidé před něj dávali palmové listy. Větvička se pak nosí domů a dává se na nějaké hezké místo, aby rodině a hostům přinášela mír a blahobyt. Na Istrii je zvykem jeden list požehnané olivové větvičky sníst, aby se dlouho žilo. 

Veliký čtvrtek na Hvaru
Na ostrově Hvar se na Veliký čtvrtek, v den Poslední večeře, vydává zhruba 2000 věřících na 22 km dlouhé procesí. Každá vesnice má své procesí a ta by se cestou neměla potkat. Jeden z věřících, s dobrým jménem a velkou silou, po celou dobu pochodu nese 18 kg těžký kříž. Nosič kříže z městečka Jelsa musí posledních 100 metrů do konce doběhnout. Během cesty věřící zpívají. Procesí končí kolem 6. hodiny ráno. Cesty od kostela ke kostelu osvětlují olejové lampy a svíčky na oknech. Ve všech šesti vesnicích je celý druhý den až do večera ticho, všichni spí po náročné noci. Tato událost stará pět století je zapsaná do seznamu nemateriálních dědictví UNESCO.

Žudije – hlídání Ježíšova hrobu
Další zvláštní velikonoční zvyk Dalmácie se nazývá Žudije a je starý asi 150 let. Žudije představuje dvanáct mladých mužů převlečených za římské vojáky vedených Judou, kteří na Veliký čtvrtek přicházejípřed oltář. Mají za úkol hlídat oltář do Veliké soboty. Hlídání oltáře představuje stráž u Ježíšova hrobu - před oltářem stojí simulovaný hrob Ježíše. Žudije se v hlídání střídají jako v opravdové armádě. Na mši začínající o půlnoci na Velikou sobotu se v jednom okamžiku vypne světlo, Ježíšův hrob začne svítit a Žudije ze strachu padnou na zem. Poté vstanou a utíkají před zmrtvýchvstalým Kristem.

Velikonoční jídlo
Ráno na Velikonoce je v kostele dlouhá fronta. Na mši každý přinese košík s jídlem. Na konci mše se jídlo světí. Teprve po svěcení se může jíst. Na slavnostním stole je spousta první jarní zeleniny – ředkvičky, mladá cibule a mrkev, dále šunka a samozřejmě vajíčka. Nechybí ani tradiční sladký kulatý chléb „pogača“ – jak se mu říká ve vnitrozemí, nebo „pinca“ – jak se mu říká na pobřeží. Ze stejného těsta se může udělat i copánek. Pogača může byt i slaná, plněná sýrem.