Historie Istrijského poloostrova


Taky Vás zajímá jak to bylo s Italy na Istrijském poloostrově? Proč je druhým oficiálním úředním jazykem italština? Proč při návštěvě některých Istrijských měst máte pocit, že nejste v Chorvatsku, ale na druhé straně Jaderského moře na pobřeží známe „Italské boty“?

Ranné osídlení

Tento největší poloostrov Jaderského moře, který je situován mezi Tertským a Kvarnerským zálivem má bohatou historii. První známý výskyt osídlení na Istrii je datován až do roku 800 000 př. n. l. o němž svědčí artefakty nalezené v jeskyni Šandalja kousek od města Puly.

Od Římské říše přes Benátskou Republiku až k Habsburkům

Začátkem 2. století př. n. l. si Istrijský poloostrov podmanili Římané a za císaře Augusta byla přiřazena jako samostatná provincie Itálie pod Římskou říši. Součástí zůstala až do pádu západní Římské říše na konci 5. století n. l., kdy byla dobyta Ostrogóty. Na začátku 3. století n. l. byla včleněna do Byzantské říše. V roce 788 byla anektována Franským královstvím konkrétně Pepinem z Itálie. V 10. a 11. století byla Istrie vedena německými feudálními rodinami. Od poloviny 11. století byla Istrie „samostatná“. V roce 1145 povstaly města Pula, Koper a Izola proti Benátské republice, ale jelikož byly poraženy, byly poté ovládaný vítězem bitvy – tedy Benátskou republikou. Pobřežní města prohlubovaly hospodářské vztahy s Benátskou Republikou do které byly formálně začleněny v roce 1348. Vnitrozemská města Istrie spadala pod patriarchát Aquileia, který se stal součástí Habsburské říše v roce 1374. Poloostrov byl rozdělen na 2 části ( Benátská republika a Habsburská říše) až do roku 1797, kdy smlouvu Campo Formio byla převedena Benátská část na Habsburky.V roce 1805 Napoleon znovu obsadil bývalou benátskou Istrii. Svatá římská říše skončila obdobím napoleonské vlády v letech 1805–13, kdy se Istrie stala součástí italského království a od roku 1809 illyrských provincií napoleonské říše. Poprvé se vnitřní a východní část Istrie stala součástí Chorvatska jako součást civilního Chorvatska, založeného Napoleonem. Po tomto krátkém období ovládlo celou Istrii znovu Rakouské impérium (1814-1918), hlavním městem tohoto období byl Terst a po něm Pazin.

Období po 1 světové válce a „italizace“ Istrijského území

Po první světové válce připadla Istrie Italům jako vítězné mocnosti. Po příchodu fašismu v roce 1922 byly části istrijského obyvatelstva, které byly chorvatské a slovinské národnosti, vystaveny politice nucené italizace a potlačování kultury. V období mezi dvěma světovými válkami Italové vyhubili chorvatský a slovinský veřejný a národní život. Zrušili všechny chorvatské školy, kulturní instituce a sdružení a chorvatská jména byla italizována. Chorvati ztratili právo na vzdělání a náboženskou praxi ve svých mateřských jazycích. Obyvatelstvo emigrovalo do Jugoslávského království ve velkém.

Období po 2 světové válce, vznik Jugoslávie a rozdělení území na 2 zóny vlivu

Po druhé světové válce bylo území tehdejšího Přímoří rozděleno tzv. Marganovou linií na 2 zóny. Angloameričany okupovaná zóna A a zóna B pod správou Jugoslávie. V lednu 1947 OSN přijalo rezoluci o vniku nezávislého státu, který měl být vytvořen z města Terst a jeho přilehlého okolí. V září 1947 po ratifikaci Pařížské mírové smlouvy Italy vnikl nový stát Svobodné území Terstu (území mezi Terstem a Novigradem). Důvody vedoucí k vniku státu byly prosté – mnoho etnik na malém území o které vedly spory především Italové s Jugoslávii mohlo vyústit v ozbrojený konflikt. Svobodné území Terstu bylo také rozděleno do dvou zón - zóna A (oblast kolem Terstu včetně města samotného) a zóna B (zbytek). Zóna A byla opět pod angloamerickou správou (britské a americké ozbrojené síly), zatímco zóna B byla pod jugoslávskou vojenskou správou z níž většina italských obyvatel uprchla. Stát měl vlastní měnu, poštovní známky, oficiálními jazyky byla italština, chorvatština a slovinština. Po zrušení Svobodného území Terstu v roce 1954, podle dohody v Londýně, bylo Itálii přiděleno pásmo A, region až po současnou slovinsko-italskou hranici, zatímco zbývající území bylo začleněno do Jugoslávie jako součást lidové republiky a stávající vojenská správa byla nahrazena dočasnou správou civilní. 10. listopadu 1975 uzavřely Jugoslávie a Itálie v Osimu dohodu, která nahrazovala dočasnou správu za definitivní. Zajímavostí je, že jelikož dle smyslu rezoluce OSN nebyl do čela státu jmenován žádný guvernér, na kterém by se shodly 4 vítězné mocnosti (USA, Spojené království, Jugoslávie a Itálie), území tak nikdy nemohlo formálně fungovat jako skutečný nezávislý stát. 

Rozpad Jugoslávie a současnost

Po rozpadu Jugoslávie v roce 1991 a mezinárodním uznání nezávislých států Chorvatska a Slovinska připadl Slovinsku z bývalé zóny B 12 km dlouhý pás podél italské hranice, zbytek ze zóny připadl Chorvatsku. Oblast Piranského zálivu je předmětem probíhajícího hraničního sporu mezi Chorvatskem a Slovinskem dodnes.

Složité období po druhé světové válce zachycuje obrázek níže.
--
Zdroje:
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/Svobodn%C3%A9_%C3%BAzem%C3%AD_Terst
2. https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Istria
3. https://cs.wikipedia.org/wiki/Morganova_linie

 

Historie Istrijského poloostrova